† 23. 03. 2009 | kód autora:
9BBTakže tady je další jednorázovka, docela starší
Gita to měla v posledních letech hrozné. Doma mezi rodiči začaly hádky a nakonec to dopadlo tak, že se rozvedli. Gitě bylo 16 let a tak ještě stále musela zůstat s jedním z rodičů. Ovšem zůstala s matkou, jenomže ta začala po rozvodu pít a dělat hrozné věci.
Všichni z městečka kde bydleli se k nim obrátili zády, jelikož si mysleli že se Gitina matka zcvokla. Ona taková dříve nebyla. To až po tom rozvodu. Předtím ji měli všichni z městečka rádi, byla moc milá, ochotná pomáhat s čímkoliv, vyrovnaná, prostě vzácný druh člověka. Teď ale všem sousedům dělala naschvály. Pořádala divoké večírky s alkoholem a drogami.
Kvůli matčině hlouposti a věčné opilosti, ztratila své kamarády a kamarádky i ona. Již toto s ní velice hnulo, bez přátel ani nežila. Ještěže aspoň ji neopustil přítel, to by byla už úplně na dně. Ovšem taky přišel ten čas. Jak se stupňovalo matčino chování, tak se stupňovalo rozzuření sousedů a vlastně všech ve městečku.
Gita byla bez přátel, přítele, otce a matky. Sice s ní matka byla, ale v jakém stavu?
Gita se uzavřela a dlouho nepromluvila o svých potížích.Ve škole se jí značně zhoršil průměr, není divu, skoro stále byla za školou. Nikdo se o to ale nezajímá, matka stále někde "paří" a tak ani nemá čas na svoji dceru.
Dny a měsíce plynuly jeden za druhým, v Gitině srdci stále samota a hněv. Nedbala moc o sebe. Dlouhé vlasy, které trčely do všech stran s neupravenými kořínky jasně prozrazovali, že Gita nad těmito věci vůbec nepřemýšlí. Dívky a chlapci, kteří s ní byli předtím kamarádi se k ní otáčeli, dělali že ji nevidí na ulici a když ji uviděli už si špitali. Psal se den 24.6.2006. Gita zrovna měla slavit svoje 17 narozeniny, ovšem to byla minulost. Nikdo se o ni nezajímal. Měla toho už dost, pobalila si pár věcí a utekla z domu, z městečka, od všech co ji kdysi měli rádi, ale teď ji odsuzují za činy její matky. Šla ani sama nevěděla jak dlouho. Pak viděla světla a bum, tma, samá tma.
Procitla a do očí jí zářilo velmi jasné světlo a slyšela takové hvízdavé zvuky jaké vydává karburátor. Že by byla v nemocnici? Otevřela oči a opravdu ležela na nemocničním lůžku. Zděsila se a chtěla se posadit, ale neměla na to dostatek síly. Tak se zase svalila na záda a až nyní si všimla postavy sedící, spíše ležící na křesle, spal/a. Nevěděla kdo to je a proto raději zakašlala, aby ji/jeho vzbudila. Osoba sedící/ležící na křesle sebou škubla a rychle se posadila. Byl to kluk, krásný kluk s očima, v kterých by se Gita nejraději utopila. A díval se na ni. Teď si Gita uvědomila, jak strašně musí vypadat po těch měsících nestarání se o sebe.
"Ó Šípková Růženka se nám probrala, ale počkat já tě ještě nepolíbil." Řekl mile kluk
"Kde to jsem a co se stalo?" líbilo se jí jak s ní mluví, ale nejlepší bude, když se nejdříve doví proč je tady. "No jel jsem autem domů a viděl jsem tě jak jdeš po krajnici, přijel jsem blíže a ty jsi mi tam omdlela. Pokoušel jsem se tě probudit, ale jaksi to nepomáhalo, tak jsem tě odvezl do nemocnice. Tady jsi asi tak 2 dny. Tak jsem si řekl, že tady počkám s tak krásnou princeznou ve spánku, aby jí někdo neublížil. Jak se vlastně jmenuješ? Neměla jsi u sebe nic jen pár věcí, jako oblečení. A odkud jsi? A co jsi dělala na té silnici tak pozdě v noci?"
" Jmenuji se Gita, je mi 17 let. Bydlím v malém městečku jménem Stringhold. Utekla sjem z domu jelikož, mám menší problémy s matkou. A chci ti moc poděkovat, za to, že jsi mě zachránil. Ale nemusíš u tu u mě sedět jako hlídací pejsek, já sesebe postarám sama." Řekla trochu ironicky i smutně dohromady Gita
"Tím mi chceš říct ať odejdu? To se ti moc nepovede. A kam jako půjdeš? Ne, prostě to ne. Až tě pustí, půjdeš bydlet k nám domů. A třeba jestli se to s matkou neurovná, tak tam u nás už zůstaneš a jinak se za ní můžeš vrátit, ale až budeš plně zdravá."
"Děkuji za velmi lákavou nabídku, ale to opravdu nejde. Navíc mě k tomu nesmíš nutit, nejsi se mnou do rodiny, takže na to nemáš právo." Řekla s úsměvem a uspokojením
"No tak to se pleteš, jelikož jsem tě dovezl do nemocnice a jsem plnoletý, tak za tebe mám určitou zodpovědnost a už nemluv, ale odpočívej."
Gita chtěla něco namítnout, ale vzdala to.
Po třech dnech ji propustili a jak kluk jménem Michael říkal, vzal si ji k sobě domů.
Bydlel ve velkém 2 patrovém domě, kousek od lesa a s rozlehlými pastvinami plnými všelijaké zvěře kolem. Bylo to něco jako farma, ale velmi luxusní farma. Michael v domě bydlel ještě se svojí matkou, otcem a 2 mladšími sestrami. Jedné bylo 10 ,a druhé 16. Po měsíci strávené ještě stále s méně pohybu a spíše lenošením a odpočíváním se Gita postavila pevně na nohy a hodlala odejít. Ovšem ji k tomuto místu a k těmto lidem připoutala láska, ta láska, která ji v její rodině chyběla už dlouho. Se starší sestrou Michaela Zoe se Gita skamarádila. Staly se z nich dobré přítelkyně, spíše ty nejlepšína život a na smrt. Zoe sice byla o rok mladší, ale to nevadilo. Michael se Gitě dvořil a bylo očividné, že mu líbí a on jí také. Po chvíli to tedy dali dohromady. I když teď Gita byla velmi šťastná, stále musela myslet na svou matku. Proto jednoho dne přemluvila Michaela ať ji za ní vezme. Dojeli tedy až do Gitina bývalého městečka a jeli k domu, kde předtím bývala.
Dům byl opravený, jen zářil čistotou. Gita tomu nemohla uvěřit, myslela si že matka dům prodala, aby měla zase na drogy a alkohol.
Ovšem k jejímu překvapení, když zazvonila uslyšela matčin hlas, který se jí tázal kdo je. Odpověděla, že je to ona její dcera Gita. Matka rozrazila dveře a němě zírala na svoji ztracenou dceru. Potom z nenadání ji objala a začala hořce plakat.
"Och dceruško moje, kde jsi byla? Moc se omlouvám, jaká jsem byla, já vím bylo to se mnou těžké, už nikdy to neudělám."
Brečely obě dvě, Gita konečně cítila matčinu přítomnost a její lásku. Michael to všechno pozoroval se spokojeným úsměvem. Potom se z domu vykulilo dítko tak kolem 2 let mohlo mít. Byla to její sestra. Malá Adélka.Gita představila Michaela matce. Matka potom ještě dovedla z domu svého nového manžela. Bylo vidět, že je to slušný pán, který má její matku doopravdy rád. Všichni byli spokojení. Za chvíli ještě přijeli Michaelovi rodiče i se Zoe a Martinkou.
Byla to jako jedna velká rodina. Píše se den 24.6.2008 Gita má narozeniny a je zpátky doma, ale v jiném domově podvou letech. Má sestru, má kamarády, má přítele.
Všichni v městečku ji zase rádi viděli, omluvili se jí za to, že ji odsuzovali za matčiny činy, když ona za to nemohla a že ani matce nepomohli. Gita měla zpátky zase všechny přátele + nové. Gitě je 19 let a je opět Šťastná. Vyhrála nad smutkem a utrpením, který ji život přichystal jako zkoušku, jestli ji ustojí.
Proto vždy pamatujte, i když je váš život sebe těžší, nepropadejte panice a zkuste najít nějaké jiné řešení. Potom se vše obrátí v dobré a vaši přátelé a lásky se znovu vrátí nebo se najdou nové...
† 23. 03. 2009 | kód autora:
9BBTato jednorázovka je první co jsem napsala...Doufám, že se bude líbit...
Byl krásný letní den. Dívka spěchající po náspách na podpatcích upoutala pozornost pár kluků, kteří se na ni flirtovně usmívali. Dívka si toho ovšem nevšímala a spěchala dál. Potřebovala se co nejrychleji připravit. Večer měla prožít krásnou večeři při svíčkách se svým klukem, chtěla být proto perfektně připravená. Nejdříve si zašla do obchodu s oblečením, tam si koupila krásné černé šaty s lehkým odepínáním. Potom si zaskočila ke kadeřnici, která jí na hlavě vytvořila úplně úžasný účes. Také si zašla na manikúru pedikúru, aby svým nehtům dodala perfektní barvu.
Ovšem to nejdůležitější ještě neměla. Antikoncepci! Ladným krokem se tedy vydala na jih města kde sídlila její gynekoložka. Vstoupila do čekárny a zděsila se, tolik pacientek tu čekalo na prohlídku, že jen malý kousek její mysli, doufal, že se snad do večera dostane na řadu, aby si došla pro prášky.
Čekala jednu hodinu, dvě hodiny, tři hodiny. Už toho měla dost, taková velká fronta a ona tu čeká jen proto, aby jí doktorka napsala předpis na prášky. Už se zvedala k odchodu, když v tom se ozvalo: "Slečna Nývlová!" No konečně se dočkala. Vešla do bíle vymalované ordinace, kde u stolu seděla gynekoložka v bílém plášti. Pozdravila ji a čekala, až se zeptá. Gynekoložka cosi dopsala, zvedla hlavu, podívala se na ni a zeptala se "Tak co si přejete Justýno?" "Potřebovala bych předpis na antikoncepci, došla mi." Oznámila s mírným začervenáním, bylo jí totiž teprve 19 let.
"Ale jistě, které jsme předtím psali? Ano už to vidím, hormonální. Tak ještě razítko, tady to máš." Řekla doktorka a podala jí recept. "Děkuji vám moc a na shledanou." "Nashle!" Pomalu otevřela dveře a vyšla zpátky do čekárny. Byla ráda, že už to má za sebou. Tak dlouho tu čekala, ale nakonec se dočkala. Teď jen stačí zajít do lékárny vyzvednout si prášky. Seběhla po schodech tak lehce, že skoro létala. Klapot jejích podpatků se nesl ulicí vedoucí k lékárně. Vešla dovnitř. Byla tam také fronta, ale menší. Čekala jen uvili a hned byla na řadě. "Prosím recept" řekla žena stojící za pultíkem. Justýna jí tedy podala recept, jen co se na něj žena podívala sklesle se na Justýnu podívala a řekla: "Je mi líto slečno Nývlová, ale antikoncepce nám došla. Dnes tu pro ni bylo mnoho pacientek. Zkuste nějakou jinou lékárnu." Podala jí zpátky recept a zavolala "Další!"
Justýna sklesle odcházela z dveří lékárny. K další lékárně je to přes půlku města. Ale co, bez ní se večeře nemůže uskutečnit. Kousla tedy tu vzdálenost a vydala se městem k další a zároveň poslední lékárně. Šla přibližně 3 hodinky. Nohy už jí boleli od nepohodlných podpatků. S radostí přešla poslední část cesty k lékárně. Vešla dovnitř, byla tam před ní jen jedna paní. Hned přišla na řadu. Podala ženě stojící za pultíkem recept a zase viděla ten skleslý obličej. "Promiňte, ale antikoncepce nám právě došla, poslední si odnesla ta paní co tu byla před vámi." "To snad nemyslíte vážně, plahočím se sem přes půl města, na nohy už nemohu a ani tady ani tam nemáte antikoncepci ani jednu pilulku! Já ji nutně potřebuji." Rozkřičela se Justýna na tu paní.
"Je mi opravdu moc líto. Zkuste tedy dohnat tu paní, třeba vám pomůže." Justýna tedy neváhala, rozloučila se a rozběhla, tedy spíše rozešla se za paní. Měla ji jen kousek před sebou. Zrovna přecházela po přechodu, Justýna tedy přidala do kroku. Na přechodu už sice blikla červená, ale auto nebylo žádné v dohledu. Justýna tedy neváhala a vkročila na vozovku, už byla uprostřed cesty když v tom se z rohu vyřítil černý džíp, jel strašně moc rychle a řidič se asi ani nedíval na cestu protože bral vše kolem sebe. Justýna se zděšeně podívala na blížící se záhubu. Chtěla uhnout, ale nedokázala to. Stála jako solný sloup a ne a ne se hnout. Džíp do ní narazil, ona se překulila přes kapotu a dopadla ke kraji vozovky. Řidič džípu se praštil do hlavy a naboural do domu přímo v zatáčce. Auto s nárazem vybouchlo. Paní co vyšla z lékárny s poslední antikoncepcí, tedy ta co ji chtěla Justýna dohnat se otočila a akorát uviděla jak Justýna padá ke krajnici vozovky. Ihned se jí rozeběhla na pomoc. Jen co se k ní shýbla, otřásl jí výbuch. Vzduchem poletovaly součástky z auta. Žena vytáhla telefon a zavolala 112. Zatímco žena čekala na sanitku, hasiče a policii, Justýna se probudila. "Prosím vás dáte mi jednu pilulku antikoncepce? Nutně ji potřebuji. Spěchám za vámi již od lékárny." Řekla a bylo vidět, že jí dochází síly. "Ale jistě, to víš, že ano." Řekla mezi vzlyky žena podepírající hlavu pobledlé Justýny.
"Děkuji moc, nyní již mohu jít na večeři se svým přítelem!" řekla Justýna a naposledy vydechla. Paní dusící se vzlyky, opatrně položila hlavu mrtvé Justýny. V hlavě se jí hodilo mnoho myšlenek. Vyčítala si, že kvůli ní mladá dívka umřela. Jen kvůli jedné antikoncepci.
Po chvíli přijeli všichni, policisté, sanitáři i hasiči. Nejenže museli uhasit hořící auto, ohledat místo nehody, zmapovat nehodu, uklidit mrtvoly, ale také uklidnit vystrašenou, sebe obviňující ženu. Stále a dokola opakovala" Můžu za to já, jen já. Kvůli antikoncepci. Kvůli blbé antikoncepci!" Stále a dokola to opakovala. Odvezli ji tedy i s mrtvou Justýnou do nemocnice. Do nemocnice později dorazil i Justinin přítel Marek. Bědoval na řidiče, který celou nehodu zavinil. Byl rozzuřený a nedal se uklidnit, teprve až přišli do nemocnice i Justininy rodiče nechal se tedy uklidnit, ale dusil se vzlyky nad ztrátou své milované společně s jejími rodiči. Později museli všichni na identifikování osoby, jakmile uviděli bledou tvář jejich dcery a přítelkyně matka propukla v hrozivý, hysterický pláč. Odešli proto raději na chodbu, kde potkali dotyčnou paní, která byla přítomna u nehody. Ona jim vysvětlila proč jejich dcera a přítelkyně umřela. Justýna umřela kvůli tomu, aby dostala od paní aspoň jednu pilulku antikoncepce. A to vše proto, aby měla krásný večer a noc se svým přítelem. Ona sice umřela ale její přítomnost a krása jsou tu i nadále....
† 23. 03. 2009 | kód autora:
9BB
♥Osobní údaje♥
Celé jméno: Kristýna (dál je to fuk)
Přezdívky: Hilly, Kiqi, night cat, Kika a Black-kitten
Narozeniny: 26.února
Místo narození: Vyškov
Znamení zvěrokruhu: Ryba
Pohlaví: mmnt....musím se kuknout..holka
Třída: 8.A
Škola: ZŠ a Mš Podomí
Funkce: žákyně
Město: Ruprechtov
Celé nick jméno: Black-kitten
Barva vlasů: taková míchaná
Délka vlasů: polodlouhé
Barva očí: šedá
Hlavní rys: podle chůze, skoro nejsem slyšet, jinak jizva na pravé ruce a zásadně se některým lidem nedívám přímo do očí
Výška: 175 cm
Jizvy: na pravé ruce
Brýle: zatím ne, ale každou chvílí asi jo...
Piercing: nn a ani nechci
Tetování: to také nn
Pravák nebo levák: ...pravák
Moje poprvé
Můj 1. nejlepší přítel: kromě rodiny, 1. byla asi Leňa Z.
První cena:...ježiši..to už fakte nevím...
První sport kterému sem se věnovala: jízda na kole, vybíjená
1.domácí zvíře: odjakživa jsme měli 2 psy a 2 kočky
1.dovolená:...Španělsko v zahraničí, jinak Mušov...
1 koncert: ...já na nic nehraji takže žádný
.1. láska: ve škole
♥Oblíbené♥
film: Underworld, Underworld Evolution, Let's dance, Let's dance 2 Street dance, Honey
TV pořad: jejda....to nevím, je jich hodně
Barvy: černá, bílá, modrá, fialová, ledově modrá...
Rapper: Eminem
Skupina: skupina? ... Sugababes
Písnička: Watemark, Stranger, Because of you, Behind these hazel eyes, Breakaway, Walk away
Přítel,Přítelkyně: Leňa, Eliška, Laura, Jarča, Monča, Mates, Vašek a hlavně Antionette
Sladkost: čokoláda, cukrová vata, turecký med...
Sport: jízda na kole, vybíjená, basket, volejbal...
Restaurace: Chalupa ve Vyškově
Oblečení: pohodlné, hezké, jakákoliv barva...
.Obchod: no to mi je jedno...
.Předmět ve škole: Čeják, ájina, literatura, sloh...
Zvíře: kočkovité šelmy, delfíni...
Knížka: ..Eragon, Eldest...
Časopis: Bravo,Top dívka, Bravo girl, Popcorn
Boty: žádnou konkrétní značku oblíbenou nemám...
♥Právě teď♥
Pocit: bláznivá...
Potřeba: projít se...
Jsem v: pokoji u compu...
Jím: ..banán
Piju: nic...
Dělám: .. píšu tohle a poslouchám tv
Online: ..nn
Poslouchám: nic...
Myslím na: procházku o lese...
Chci: abych tento dotazník už dodělala ...
Koukám na: DVD, Krev jako čokoláda
Mám na sobě: triko a třičtvrťáky
Budoucnoust♥
Děti:jj
Svatba:jj
Místo kde chci žít: na vesnici a mít krasnou elfskou zahradu
Auto: nějaký hlavně rychlý...
♥Můj vysněný kluk♥
Barva vlasů:hnědá nebo černá
Délka vlasů:nevím ale nechci do hola
Barva očí:hnědé nebo modré
Výška: o trošku větší než já
Roztomilý nebo sexy: oboje dohromady
Líbat nebo dívat: líbat
Objímat nebo líbat:obojí dohromady...
Oblečení:nějaké hezky sexy
Hravý nebo vážný:jak v kterou chvíli...
Romantický nebo přirozený:obojí dohromady...
Tlustý nebo hubený:no něco mezi tím
Něžný nebo vášnívý:obojí dohromady
Přelétavý nebo snadno vázající: jak si přelítá jak chce, ale chci aby až bude se mnou se trochu uvázal
Zábavný nebo nudný:zábavný
Dělač problému nebo pan tichý:no asi dělač neškodných problémů
♥Už sem někdy♥
Políbila cizího člověka: ano
Pila alkohol: hehe
Kouřila: jen jendou...
Utekla z domu: ano, ale vrátila jsem se, než to zjistili (to dělám často)
Něco si zlomila: jj ruku a prst na noze
Chodila s klukem:jasáááááán
Zlomila někomu srdce: nevím
Pohádla se s někým:jj hádám se pořád
Plakala když někdo umřel: u filmů kde umřelo zvíře :( jinak mi zatím nikdo neumřel
Plakala ve škole: doufám, že ne
Někoho zabila:ne panebože hlavně to nééé!!
Zamilovala se:jj
♥Věřim v♥
Bůh: ne
Zázraky:jo
Láska na první pohled: ano
Duchové: možná
Mimozemšťani: něco tam nahoře je...
Druhé já: je na tom něco pravdy
Nebe: jj
Peklo: jj tam jednou půjdu
Andělé: možná...
Polibek na prvním rande: jj
Horoskopy: ani ne
Je tu někdo koho bych chtěla,ale vím,že ho nemůžu mít: teď momentálně nn...
† 23. 03. 2009 | kód autora:
9BB Ahojky!
Vítejte na mých stránkách, které budou věnovány mě a mým třem největším koníčkům.
1. psaní povídek
2. fotografování
3. seznamopvání se s fajn lidmi
Doufám, že tu nejste naposledy.
Všechny vás ještě jednou zdravím!
Ahojky
Copyright © 2008-2012 Hups.cz. Všechna práva vyhrazena.
